Tato kapitole v knize zkoumá, jaké to bylo být prodavačem a pedikérem u firmy Baťa – obě tyto práce totiž Silvestr Němec vykonával.

Rád bych sdílel několik dalších ukázek z pozoruhodných Baťových příruček pro tyto dvě profese, o kterých v knize píšu.

Nejprve tedy příručku pro začínající prodavače, prošpikovanou pro názornost řadou poučných historek. Radám, jak se chovat k různým zákazníkům podle jejich typologie, tak například předchází krátký příběh o tom, že prodavač nemá hanit konkurenci:

Další stránka pak kombinuje radu „šéfa” Jana Antonína Bati o prospěšnosti aktivní snahy mluvit cizí řečí. Následuje „Desatero dobrého prodavače” (sic!) – tedy jedna z mnoha ukázek toho, jak ve firmě pro zdůraznění závaznosti pokynů využívali náboženský jazyk a symboly – a nakonec je další poučná příhoda, tentokrát o tom, jak bystrý obchodní cestující překvapil spolucestujícího znalostí jeho osoby.

Tištěná učebnice pro prodavače pak, jak také zmiňujeme v knize, obsahuje i základní informace související s celým procesem výroby bot, včetně toho, jak se získává guma. I z těchto znalostí museli začínající prodavači skládat zkoušky.

Podívejme se nyní dále na praktickou příručku učebnice pedikůry od pana Františka Kocourka. S podobným studijním materiálem pracovali ve druhé polovině 30. let všichni Baťovi pedikéři a pedikérky. Takovou příručku nepochybně vlastnil i sám Silvestr.

Účastníky jednoho z mnoha desítek pedikérských kurzů můžeme vidět na tomto snímku z Moravského zemského archivu ve Zlíně-Klečůvce. Z uvedeného data také vyplývá, že kurz trval deset dní.

Z mnoha reklamních grafik na pedikérskou službu u firmy Baťa mě zvláště zaujaly následující dvě:

 

 

A nakonec přidávám opravdovou perlu, kterou je filmový záznam krátkého proslovu Jana Antonína Bati k pedikérům: