V dubnu 2020 mi napsala paní Patricie Baranek – dcera baťovce Františka Baránka, která nyní žije v Torontu – snímky několika dokumentů, které našla ve složkách po otci.

Jeho příběh před pár lety krásně popsala novinářka Judita Matyášová v tomto článku pro Lidovky:
https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/batova-indicko-kanadska-stopa.A160810_171215_pozice-tema_lube.

Baránkovy archiválie dokumentují jeho cestu ze Zlína do Batanagaru v dnešní Indii. Podobně, jak dokumentuji v sedmé kapitole knihy (strany 145-152 ) ve 30. letech cestovaly desítky dalších baťovců, včetně Silvestra Němce.

František Baránek jel vlakem ze Zlína do Janova, kde se ubytoval v hotelu Vittoria poblíž přístavu. Dne 16. dubna 1937 se tam nalodil na zaoceánský parník Conte Biancamano společnosti Lloyd Triestino. Na jeho palubě dorazil do Bombaje, odkud pokračoval dál.

Na stejné lodi, pokud víme, cestoval v lednu 1939 z Janova i Silvestr Němec. Při zpáteční cestě do Evropy pak na její palubě v březnu 1939 cestoval konzul Poludna poté, co byl československý konzulát v Singapuru k 1. únoru 1939 uzavřen. O tom se ale více dočtete v samotné knize.